Historie výroby ovocných šťáv a jamů v Kunraticích

Kunratice mají velmi dlouhou historii sahající až hluboko do 14. století. Svého největšího rozkvětu dosáhly na přelomu 19. a 20. století. Bohužel tragedie 20. století, kdy se přes Evropu valily světové války a docházelo k prudkým změnám režimů, způsobily zpřetrhání historické kontinuity obce. Na začátku 20. století měla obec téměř tisíc obyvatel. Byly zde prosperující firmy jako například mlýn, pekárna, cihelna a také lisovna ovoce.

Firmu založil v roce 1880 Carl Christian Leubner, který se přistěhoval ze sousedního Dětřichova a oženil se s dcerou hostinského z Kunratic Annou Simonovou. Starobylý rod Leubnerů svou historií sahá až do období Švédských válek v 17. století a ve Frýdlantském výběžku nacházíme jejich stopy na mnoha místech. Mimo jiné i na zdi vpravo u druhého vstupu do Frýdlantského zámku.

Lisovna ovoce a ovocných vín velmi dobře prosperovala. Carl Christian Leubner žil v Kunraticích až do své smrti roku 1918 a je pohřben i se svou manželkou na místním hřbitově. Jeho syn Heinrich Edmund Leubner pokračoval v rozvoji továrny, vybudoval 5 lisů na ovoce poháněných parními stroji, používal vakuové kádě na výrobu džemů. Byl jedním z prvních výrobců ovocných šťav a moštů, do té doby se preferovala pouze výroba ovocných vín. Absolvoval také vinařskou školu v Klosterneuburgu u Vídně aby rozšířil své znalosti o možnostech zpracování ovoce. Byl velmi úspěšný a získal několik zlatých medailí na soutěžích ve Vídni, Amsterodamu a 1910 i v Liberci za své jablečné džusy a mošty. Frima Ch. Leubners Sohn – Erste Nordböhmische Obst und Beerenkelterrei byla natolik významná ve zdejším regionu, že na jejich přání byla ovlivněna i trať lokální úzkokolejky „Heřmaničky“ tak, aby vedla kolem továrny a její export byl tak urychlen. Ovocné šťávy i marmelády byly úspěšně eportovány po celém území Rakousko-Uherska, ale i do Paříže. Heinrich Leubner plánoval dokonce i založení firmy na výrobu čokolády. Jeho plány přetrhla I. světová válka a smrt jeho a o dva roky později i jeho bratra, který se staral o chod firmy. Část rodiny přesídlila do USA, zbytek rodiny byl i s velkou většinou ostatních obyvatel Kunratic v roce 1945 vyhnán do Německa.

Po II. světové válce už továrna jen chátrala jako součást JZD. Nyní jsou patrné již jen trosky budov u křižovatky hlavní silnice z Frýdlantu do Bogatyni a odbočky do Dětřichova. Za současné situace je obnovení firmy zcela nereálné a jediný osud továrny bude velmi pravděpodobně demolice.

Použité prameny: Rodinná kronika Leubnerů od Maxe Leubnera, Jizerské hory: Stezky dědictví – Po stopách „Heřmaničky“, Willy Effenberger Časopis Krkonoše – Jizerské hory, Databáze Brownfields Libereckého kraje